Krizová připravenost


Obecné informace k tématu

Stane se to, co nejméně očekáváte, a stane se to PRÁVĚ VÁM!
Laura E. Towne

Současná společnost je stále častěji vystavována hrozbám vzniku mimořádných událostí a katastrof s lokálním až národním dopadem, které významně zasahují do běžného fungování společnosti.

Krizová připravenost ve zdravotnictví
se vyznačuje schopností poskytovatelů zdravotnických služeb a zdravotnických zařízení zajistit nezbytnou zdravotní péči obyvatelstvu místně příslušného správního celku za krizových stavů a mimořádných událostí v kontinuitě medicínských zásad pro poskytování zdravotní péče odborně způsobilými pracovníky.

Veškerý ošetřovatelský personál má tedy nezastupitelné místo v krizové připravenosti zdravotnictví. Získané vědomosti a praktické dovednosti z této oblasti umožní absolventům kurzů orientaci v organizaci bezpečnostního systému státu a v systému krizové připravenosti rezortu zdravotnictví. Získané vědomosti a praktické dovednosti umožní těmto absolventům podílet se na plnění cílů zdravotnického zařízení v oblasti prevence mimořádných událostí a chodu zdravotnického zařízení za krizových stavů a mimořádných událostí.

Uvedená oblast v sobě zahrnuje tři roviny působnosti:

  1. Krizovou připravenost resortu zdravotnictví
  2. Zvládání psychicky náročných profesních situací – PEER pomoc
  3. Činnost zdravotnického operačního střediska

Krizová připravenost resortu zdravotnictví
téma se zabývá připraveností resortu zdravotnictví na krizové situace zahrnující především výskyt mimořádných událostí spojených s postižením na zdraví velkého počtu osob, výskytem epidemií a vysoce virulentních nákaz. Zaměřena je především na zajištění bezpečnosti a ochrany personálu v případě epidemií a dekontaminaci zasažených osob chemickými látkami. Zmíněny jsou také psychické následky těchto mimořádných událostí.

Krize, krizová situace, krizové řízení, krizový management zdravotnictví, krizová připravenost ve zdravotnictví, traumatologický plán, nezbytná zdravotní péče, bezpečnost, hrozba, mimořádná situace, mimořádná událost, hromadné neštěstí, epidemie, pandemie, katastrofa, medicína katastrof, třídění raněných, terorismus, bioterorismus, zdravotnická záchranná služba, operační střediska, integrovaný záchranný systém, evakuace, ochrana obyvatel, ochranné pracovní prostředky, dekontaminace, psychosociální pomoc, psychická postižení, trauma, stres.
Certifikovaný kurz:

Krizová připravenost rezortu zdravotnictví:
určen pro nelékařské zdravotnické pracovníky v povolání všeobecná sestra, porodní asistentka, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář.
Garant kurzu: MUDr. Dana Hlaváčková
Celková délka vzdělávacího programu: 96 hodin teoretické a praktické výuky: 4 soustředění po 3 dnech
Počet kreditů za úspěšně absolvovaný kurz: 58

Zvládání psychicky náročných profesních situací – PEER pomoc
Praxe a provedené výzkumy v rezortu zdravotnictví, zejména v oblasti přednemocniční neodkladné péče (záchranné služby) a urgentních oborů v rámci nemocnic, jednoznačně ukazují na nutnost péče o psychiku zdravotnických pracovníků. V rezortu zdravotnictví je v tomto směru výrazná absence preventivních programů, které mají za cíl minimalizovat rizika dlouhodobého negativního dopadu. Opakovaná či chronická expozice těchto vlivů, k níž dochází především u výrazně zátěžových zdravotnických oborů, s sebou následně přináší negativní vliv na profesní a osobní život zasažených zdravotníků. Vzhledem k těmto skutečnostem je třeba zvýšit povědomí a potřebě péče o vlastní psychiku při výkonu práce zdravotníka v zátěžových oborech a nadlimitních zátěžových situací.

Současně je nezbytné zajistit vzdělávání pro poskytování podpory zdravotnickým pracovníkům v péči o jejich psychiku a tím přispět ke zkvalitnění krizové připravenosti zdravotnictví jako celku.

Psychosociální podpora, Péče o psychiku, nadlimitně zátěžové situace, poskytování podpory zdravotnickým pracovníkům, komunikace a poruchy komunikace, psychohygiena , náročné životní situace
Certifikovaný kurz:

CK PEER program péče a podpory zdravotnickým pracovníkům – strategie zvládání psychicky náročných profesních situací:
Zdravotničtí pracovníci nelékaři v povolání všeobecná sestra, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář. Dále je určen pro povolání psycholog ve zdravotnictví, klinický psycholog, odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví a zdravotnický asistent (získaná odborná způsobilost dle zákona č. 96/2004 Sb.).
Činnosti, ke kterým bude získána zvláštní odborná způsobilost:

  • poskytovat specifickou kolegiální (peer) podporu zdravotnickým pracovníkům pracujícím v náročných zdravotnických profesích
  • vést preventivní programy zaměřené na zvládání zátěžových situací ve zdravotnictví
  • poskytovat podporu a péči zdravotnickým pracovníkům, kteří se zúčastnili mimořádné události

Garant kurzu: PhDr. Lukáš Humpl, PhDr. Blanka Čepická, PhD.
Celková délka vzdělávacího programu: 80 hodin teoretické a praktické výuky, 2 soustředění po 3 dnech a 1 čtyřdenní
Počet kreditů za úspěšně absolvovaný kurz: 48

Činnost zdravotnického operačního střediska
Zdravotnické operační středisko, nebo chcete-li dispečink záchranky a jeho zaměstnanci musí denně aktivně a samostatně řešit nesmírně široké spektrum úkolů. Jejich primárním úkolem je být kontaktním místem pro vyžádání pomoci zejména v případě závažných zdravotních potíží včetně přímého ohrožení života, ale i v ostatních situacích, kdy si volající neví rady v otázkách, týkajících se zdravotního stavu.

Operátor musí zvládat řadu různorodých činností, komunikací s volajícími počínaje, přes analýzu získaných informací, vyhodnocení dostupných možností zajištění optimální pomoci až po aktivní vedení volajících k provedení života zachraňujících výkonů při bezprostředním ohrožení života.

Pracovní zatížení operátorů je velmi kolísavé – s nečekanými, nárazovými špičkami, které kladou mimořádné nároky na organizační schopnosti, a psychickou odolnost. Je zřejmé, že význam dobře fungujícího operačního střediska je pro fungování celého systému klíčový.

Tato nevelká skupina zdravotnických pracovníků je často velmi opomíjena v systému celoživotního vzdělávání. Na základě množících se požadavků bylo vytvořeno pět vzdělávacích akcí, které mají napomoci operátorům k snadnějšímu zvládání profesně náročných situací.

Pro tuto cílovou skupinu, bylo nově vytvořeno 5 vzdělávacích akcí:

Vzdělávací akce:

Krizová komunikace pro operátory ZZS
Cíl: Přiblížit a naučit rozpoznávat možnosti, jak vést hovor od začátku úspěšněji. Mít schopnost nejen vyhodnotit popisované potíže, ale i vést volajícího hovorem tak, aby oba získali to, co potřebují
Náplň:
Jakým způsobem mohou operátoři ovlivnit průběh volání signály, které volajícím vysílají, a sami si je neuvědomují (pocit převahy, nesplnitelná očekávání, apod.). Odborný garant: PhDr. Blanka Čepická, PhD.

Operační řízení a etický rozměr práce operačního střediska
Náplň:
Úkoly ZOS, systémové a právní podmínky pro práci ZOS, komunikace s volajícím - příjem tísňové výzvy, obecný postup, lokalizace a klasifikace událostí, činnost ZOS při mimořádné události. Etický rozměr práce na OS.
Odborný garant: MUDr. Ondřej Franěk, MUDr. Jiří Šimek CSc.

Sebepéče pro operátory ZZS
Náplň:
Pracovní zátěž, její podoby, strategie zvládání zátěže. Podpora týmové spolupráce, bezpečný peer support, intervize, supervize, nácviky vycházející z biosyntézy, kvalitní odpočinek, imaginativní techniky a práce s vlastní energií.
Odborný garant: PhDr. Daniela Vodáčková, PhD.

Základní krizová intervence na lince 155
Náplň:
Příprava na zvládání hovorů osob v psychické krizi - nebezpečí či vyhrožování, specifické partnerské problémy, domácí násilí, útěky z domu apod.
Odborný garant: PhDr. Daniela Vodáčková, PhD.

Práce s kazuistikami pro operátory ZZS
Náplň:
Zvládnutí nadlimitní situace ve směně. Práce s kazuistikou - rozbor situace dle vlastní zakázky, rozbor práce s tématikou - sebevraždy, agresivní volající, neopodstatněná volání, zneuživatelé tísňové linky. Sebepéče, SPIS.
Odborný garant: PhDr. Lukáš Humpl

Zpět nahoru

Novinky

SORENSEN, B.S., ZANE, R.D. ET AL.: Ověřovací dotazník pro odezvu nemocnic na mimořádné události, Brno, 2012, NCONZO www.spiscr.info

Zpět nahoru

Zajímavé články

Zvládání psychicky náročných profesních situací – PEER pomoc

http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/psychosocialni-podpora-zdravotniku-v-krizovych-situacich-463109 Zpět nahoru

Fórum

Diskuzní fórum je k dispozici v LMS Moodle. Abyste jej mohli využívat je nutné přihlášení.


Dobrá praxe ČR / zahraničí

Krizová připravenost resortu zdravotnictví
ukázky závěrečných prací absolventů CK s dopadem do praxe po absolvování kurzu:

Zvládání psychicky náročných profesních situací – PEER pomoc
Výstupy z kolokvia, které účastníci kurzu využili ve svých zdravotnických zařízeních k informovanosti svých kolegů; ukázky závěrečných prací CK PEER, které slouží k seznámení si PEER programem a jeho funkcí ve zdravotnických zařízeních

Možnosti psychosociální podpory zdravotníků Systém psychosociální intervenční služby – SPIS

Zpět nahoru

Otestujte své znalosti a odpovězte na následující otázky. Každá otázka má jen jednu správnou odpověď.

1) Jaká je odhadovaná část kapacity nemocnic potřebná pro pacienty se závažným průběhem onemocnění, které by při pandemii chřipky bylo nutno hospitalizovat?

70 % lůžek
30 % lůžek
10 % lůžek

2) Co je základní zásadou medicíny katastrof?

Poskytnout péči stejně jako v běžné situaci.
Pomoci co nejvíce postiženým dostupnými prostředky v co nejkratším čase.
Nepomáhat, nemá to už cenu.

3) Kdo má prioritu ošetření při hromadném výskytu poraněných?

nejsložitější případy poranění
nikdo, ošetřuje se podle dané situace
pacienti vyžadující resuscitaci

4) Které z těchto ohrožení má při ošetření nejvyšší prioritu (nesnese odklad)?

chemické
biologické
radiační

5) Mohou se při evakuaci použít výtahy?

ano, urychlí to evakuaci
v žádném případě
ano, ale pouze výtahy označené jako evakuační

6) Co je nutno udělat v nemocnici při požáru jako první opatření?

volat ohlašovnu požárů
shromáždit zaměstnance
nepropadnout panice

7) Co má občan udělat, když uslyší výstražné déletrvající houkání sirén?

zeptat se sousedů
zavolat hasiče
ukrýt se v budově a pustit si veřejnoprávní stanici rozhlasu nebo televize

8) Krize z pohledu psychosociálního je:

obtížná životní situace, na kterou reagují všichni lidé stejně
stav, který postihuje jen psychicky narušené jedince
subjektivně prožívaný stav, může postihnout kohokoli v náročné životní situaci

9) Člověku v krizi z pohledu psychosociálního:

je nezbytné vždy zajistit odbornou péči psychologa nebo psychiatra
může pomoci i laická intervence (např. příbuzní, kamarádi)
není potřeba pomáhat, měl by se s problémem vyrovnat sám

10) Mezi typické projevy krize z pohledu psychosociálního nepatří:

pocit bezvýchodnosti, selhání a úzkosti
racionální uvažování a uvážené jednání
třes, pocení, narušené vnímání času

11) Krize z pohledu psychosociálního obvykle trvá:

několik hodin až několik týdnů
nejméně měsíce, ale obvykle jsou to roky
jen několik minut, pak již nejde o krizi, ale depresi

12) U jedince v krizi:

je třeba poskytnout podporu, ale krizi nechat proběhnout
je nutno dělat za postiženého všechna podstatná rozhodnutí
musíme jeho krizi co nejdříve zastavit

13) Překonání krize znamená:

obnovit u člověka kontakty s okolím a schopnost prožívat kladné emoce
zapomenout na to, co se stalo
že život bude stejný, jako před vznikem krize

14) Akutní reakce na stres:

je dlouhodobý následek prožití kritické události
vyžaduje vždy zásah lékaře a nasazení psychofarmak
je přechodná a trvá hodiny či desítky hodin

15) Práce zdravotníka v urgentní medicíně:

je zaměstnání jako každé jiné, nic výjimečného
přináší značnou psychickou zátěž, a to opakovaně
znamená nutnost nikdy necítit emoce a zůstat zcela nad věcí

16) Syndrom profesního vyhoření postihuje častěji:

ty, jež byli dříve velmi aktivní, motivovaní a svou práci vnímali jako smysl života
ty, které práce nikdy moc nebavila a spíše si jen plnili své povinnosti
ty, jež mají predispozice k psychiatrickým obtížím

 
Zpět nahoru

Seznam doporučené literatury a zdrojů

Kompletní seznam naleznete v LMS Moodle po přihlášení.

Krizová připravenost resortu zdravotnictví
Zákon 372/2011 Sb, o zdravotních službách a Vyhláška 101/2012 Sb.
Zákon 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a Vyhláška 420/2012 Sb.
http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/antidota-vcetne-metodikyformularu-a-pristupu-k-databazi-_5517_2475_3.html (vloženo 18.10.2011, citace 9.6.2015)
Metodika zapojení zdravotnických zařízení do cvičení Integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení. Věstník MZ ČR, Č.8, s. 7-13, 10. pros. 2007
Metodika zajištění odběru a distribuce transfuzních přípravků a krevních derivátů. Věstník MZ ČR, Č. 3, s. 29-34, 30. května 2008
DE BOER, J.: An Introduction to Disaster Medicine. Proceedings of the ISDM, 1994, No. 58, pp. 1-6
OKUMURA, T., HISAOKA, T. et al.: The Tokio Subway Sarin Attack - Lessons Learned. Toxicology and Applied Pharmacology, 2005, 207, pp. S471-S476
STREFFER, CH.: Strahlenbedingte Gesundheitsfolgen der Reaktorkatastrophe in Tschernobyl. Wiener Klinische Wochenschrift, 1997, 109, No. 22, pp. 863-868
GUTIERREZ de CEBALLOS, JP. et al.: 11 March 2004: The terrorist bomb explosions in Madrid, Spain – an analysis of the logistics, injuries sustained and clinical management of casualties treated at the closest hospital. Critical Care, 2005, 9, No. 1, pp. 104-111
LOCKEY, DJ., MACKENZIE, R., REDHEAD, J. et al.: London bombings July 2005: The immediate pre-hospital medical response. Resuscitation, 2005, 66, pp. ix-xii
WAAGE, A., HAMBERGER, B., LUNDIN, T., SUSERUD, B.-O., RIDDEZ, L: KAMEDO Report No.84 Terrorist attacks against the World Trade Center, 11 Sept 2001. Prehospital and Disaster Medicine, 2006, 21, No. 2, pp. 129-131
SEFRIN, P.: Sichtung als ärztliche Aufgabe. Deutsches Ärzteblatt, 2005, 102, No. 20, pp. A1424-28
HELM M., LAMPL, J. et.al.: Evakuierung des Bundeswehrkrankenhauses Ulm nach einer Bombendrohung. Wehrmedizin und Wehrpharmazie, 2008, No. 3, www.wehrmed.de
SOLLID, S., RIMSTAD, R. et al.: Oslo government district bombing and Utoya island shooting July 22, 2011: The immediate prehospital emergency medical response. Scandinavian Journal of Trauma, Resuscitation and Emergency Medicine 2012 20:3, pp.1-12
ACKERMANN, O., MARX, F. et al. Krankenhausnotaufnahme als kritische Schnittstelle beim MANV. Notfall Rettungsmed 2012, 15: pp 313-318
KELLERMANN, A.L., PELEG, A.: Lessons from Boston. N Engl J Med 2013, 368; 21, May 23, pp. 1956-1960
HUMPL L., PROKOP J. M., TOBIÁŠOVÁ A. První psychická pomoc ve zdravotnictví, 1.vydání Brno: NCO NZO 2013, 134 s. ISBN 978-80-7013-562-4
HLAVÁČKOVÁ, D. a kol.: Krizová připravenost zdravotnictví, Brno, NCO NZO 2007
ŠTĚTINA, J. a kol. (2014): Zdravotnictví a Integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. GRADA, ISBN 978-80-247-4578-7

Zvládání psychicky náročných profesních situací – PEER pomoc
BAŠTECKÁ, B.: Terénní krizová práce. Psychosociální intervenční týmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 300 s. ISBN 80-247-0708-X.
ČEPICKÁ, B., ŠIMEK, J. Psychologický a etický rozměr práce operačního střediska. 1. vyd. Kladno: ÚSZS SK, 2008. 126 s. ISBN 978-80-904018-0-8.
EVERLY, G. S., MITCHELL, J. T. Critical Incident Stress Managemenet. [online] [cit květen 2009] Dostupné na www: http://www.icisf.org/about/cisprimer.pdf
HLAVÁČKOVÁ, D., ŠTOREK, J., FIŠER, V. Krizová připravenost zdravotnictví. Brno: NCO NZO, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013-452-8.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2001): Psychologie zdraví. Praha, Portál.
PRAŠKO, Ján, Hájek, Tomáš, Pašková, Beata, Preiss, Marek,Šlepecký, Miloš, Záleský, Richard (2000): Stop traumatickým vzpomínkám. Jak zvládnout posttraumatickou stresovou poruchu. Praha, Portál.
ŠPATENKOVÁ, Naděžda a kol. (2004): Krizová intervence pro praxi. Praha, Grada Publishing.
VODÁČKOVÁ, D. Krizová intervence. 1. vyd. Praha: Portál, 2002.544 s. ISBN 80-7178-696-9.
VODÁČKOVÁ, D. Prostupnost záchranné služby s psychosociálními službami. 1. vyd. Kladno: ÚSZS SK, 2008. 30 s. ISBN 978-80-904018-1-5.
MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 153 s. ISBN 80-247-1024-2.

Činnost zdravotnického operačního střediska
Zákony
372/2011 Sb. O zdravotních službách
374/2011 Sb. O Zdravotnické záchranné službě
48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění
239/2000 Sb. O Integrovaném záchranném systému
240/2000 Sb. O Krizovém řízení
241/2000 Sb. O hospodářských opatřeních pro krizové stavy
127/2005 Sb. O elektronických komunikacích
96/2004 Sb. O nelékařských zdravotnických povoláních
40/2009 Sb. Trestní zákon
Vyhlášky
240/2012 Sb. O provedení Zákona o ZZS
92/2012 Sb. O technických a věcných požadavcích na vybavení ZZ
55/5011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků
98/2012 SB. O zdravotnické dokumentaci
99/2012 Sb. O požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
296/2012 Sb. O požadavcích na vybavení dopravních prostředků ZZS
328/2001 Sb. O některých podrobnostech zabezpečení IZS
155/2005 Sb. O volacích značkách, jejich tvorbě a používání

Zpět nahoru

Kalendář akcí


 
pracuji...
Zpět nahoru