Kvalita a bezpečí zdravotní péče


Obecné informace k tématu

Kvalita a bezpečí péče ve zdravotnictví. Rizika při poskytování zdravotní péče v zařízeních poskytující zdravotní služby.

Pojem kvalita a jakost jsou významově a z hlediska řízení organizací de-facto synonyma. V praxi se pojem jakost nejvíce používá v oblasti výroby, v souvislosti s výrobky (jakost výrobku). Pojem kvalita se používá ve všech ostatních oblastech řízení organizace a v sektoru služeb.

Definice

  • WHO (1966) - souhrn výsledků dosažených v prevenci, diagnostice a léčbě, určených potřebami obyvatelstva na základě lékařských věd a praxe;
  • Donabedian - taková péče, při které lze očekávat maximální přínos pro pacientovo zdraví a kdy získaný prospěch je ve srovnání s náklady vyšší ve všech fázích léčebného procesu;
  • Medicare - míra péče, s níž zdravotní služby zvyšují pravděpodobnost žádoucích zdravotních výsledků pro jedince a společnost a tyto služby jsou konzistentní s aplikací současných medicínských znalostí;
  • Qvretveit - schopnost naplňovat potřeby těch, kdo jsou na péči závislí. Je to schopnost navracet funkce, odstraňovat bolest, prodlužovat produktivní nebo vůbec smysluplný život, odpovídat na otázky, respektovat lidskou důstojnost atd.;
  • Berwick, Marwick et al., Segall - úroveň, s níž je péče provedena podle platných odborných a technických norem;
  • Palmer et al. - dělat správné věci správným způsobem;
  • WHO (nově) - stupeň dokonalosti poskytované zdravotní péče ve vztahu k soudobé úrovni znalostí a technologického vývoje;
  • Gladkij: „ plné uspokojení potřeb těch, kteří službu nejvíce potřebují za nejnižších nákladů pro organizaci v rámci limitů a regulací, stanovených plátci nebo nadřízenými;
  • Norma ISO 9001 definuje kvalitu jako „Stupeň splnění požadavků souborem obsažených znaků“. Přičemž požadavky jsou dle normy očekávané (např. zákazníky) nebo závazné (např. dle normy).“

Kvalita jako klíčový pojem při posuzování úrovně zdravotní péče

Kvalita zdravotnictví či kvalita zdravotní péče jsou pojmy, které v posledních letech hrají důležitou roli nejen na úrovni zdravotní politiky, ale také na úrovni celého národního hospodářství. Zdravotnictví a zdravotní péče jsou pod drobnohledem vlád, nadnárodních institucí i samotných spotřebitelů služeb daného systému z mnoha důvodů, mezi nejvýznamnější lze zařadit zejména: ekonomickou efektivnost, přirozenou snahu zdravotnického personálu o zlepšení vlastní činnosti, standardy pro hodnocení konečných i průběžných výsledků zdravotní péče u jednotlivých zařízení poskytující zdravotní služby.

I v rámci EU patří řízení a sledování kvality ve zdravotnictví k prioritám. Danou skutečnost dokazuje několik programů, například Zdraví 21, jejímž jedním z cílů je soustavný rozvoj kvality zdravotní péče a zdravotní péče založené na důkazech, nebo „Lublaňská charta o reformách zdravotní péče z roku 1996“, která se věnuje zahrnutí kontinuálního zvyšování kvality zdravotní péče do základních principů zdravotnických reforem v evropských zemích.

Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb na mezinárodním poli
Na mezinárodním poli se hodnocení kvality a bezpečí ve zdravotnictví zabývá Mezinárodní společnost pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQuA). Mezinárodní akreditační principy definované ISQuA a WHO, stanovují plnění následujících požadavků:

  • zaměření na pacienta, respektování jeho práv
  • odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb za kvalitu péče, monitorování a kontinuální zlepšování
  • optimální využívání zdrojů
  • řízení rizik
  • proces jasného řízení v organizaci
  • zahrnutí všech činností do strategického plánování
  • kontakt s přímými poskytovateli zdravotních služeb v příslušném regionu
  • legislativní

Kvalita zdravotní péče má podstatné místo v reformách zdravotních systémů všech vyspělých zemí. WHO stanovuje ve svých dokumentech postupy budování, využívání a kontroly managementu kvality v oblasti zdravotnických systémů, avšak ne vždy se daří tyto postupy kvalitně zapracovat do praxe.

Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb v ČR
Doporučení k jeho zavedení na národních úrovních dala již Rada Evropy v roce 1997. Požadavky na zajištění kvality a bezpečí při poskytování zdravotních služeb naposledy velmi detailně formulovala Rada EU v „Doporučení o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí“, WHO/ Aliance pro bezpečí pacientů a OECD.

V návaznosti na obsah dokumentů zdravotní politiky v rámci WHO a OECD v České republice zahájila v roce 2010 činnost Pracovní skupina pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče (PSBPKZP). Pracovní skupina je iniciačním a koordinačním orgánem pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče v ČR. PSBKZP je základem pro výměnu informací o aktuální činnosti v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče v ČR. PSBPKZP je zřízena na základě Doporučení Rady EU o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (schváleno 9. června 2009 ministry zdravotnictví všech členských států EU – Úřední věstník 2009/C 151/01) a Akčního plánu kvality a bezpečnosti zdravotní péče na období 2010 – 2012 (schválen poradou vedení Ministerstva zdravotnictví č. 9 dne 19. března 2010).

V roce 2013 se Česká republika (zastoupena Ministerstvem zdravotnictví MZ) rozhodla zapojit do jednoho z pilotních projektů OECD se zaměřením na oblast zdraví – Studie kvality zdravotní péče. Jedná se o historicky první studii OECD orientovanou specificky na kvalitu zdravotnictví v České republice. Za předpokladu znalostí hodnotících expertů OECD o efektivnějších systémech z ostatních členských zemí OECD, bylo cílem MZ získat cenné poznatky a praktické podněty pro trvalé a kontinuální zvyšování kvality zdravotních služeb v ČR. Realizace projektu v České republice započala začátkem roku 2013. V rámci sběru dat byly analytiky OECD hodnoceny následující 4 oblasti:

  • systém zdravotnictví ČR a jeho kvalita,
  • datová základna ve zdravotnictví,
  • screeningové programy,
  • diabetes mellitus.

Legislativa v ČR
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je stanoveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen zákon č. 372/2011 Sb.,). Tento zákon nabyl účinnosti 1. dubna 2012.

  • Interní hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb

Ve smyslu ustanovení § 47 odst. 3 písm. (b) zákona č. 372/2011 Sb., je poskytovatel zdravotních služeb rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí. MZ vypracovalo pro zavedení tohoto systému „minimální požadavky“, které jsou uveřejněny ve Věstníku MZ č.5/2012.

  • Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb

Proces externího hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je stanoven v § 98 zákona č. 372/2011Sb., a v jeho prováděcí vyhlášce č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Tato vyhláška byla vydána dne 22. března 2012.

Kvalita zdravotní péče má podstatné místo v reformách zdravotních systémů všech vyspělých zemí. WHO stanovuje ve svých dokumentech postupy budování, využívání a kontroly managementu kvality v oblasti zdravotnických systémů, avšak ne vždy se daří tyto postupy kvalitně zapracovat do praxe.

Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců sehrávají významnou roli pro další vývoj, perspektivu i prosperitu každého zařízení poskytující zdravotní sužby v oblasti kvality a bezpečí zdravotní péče. Vzdělávání a osobní rozvoj je naším posláním a proto chceme do projektu přispět i my. Realizovali jsme v souvislosti s projektem několik certifikovaných kurzů včetně workshopů. Tyto aktivity jsou připraveny tak, aby rozšířily nebo doplnily znalosti jak na teoretické tak i praktické úrovni. Cílem je připravit nelékařské pracovníky k realizování programu kontinuálního zvyšování kvality a bezpečí na svém pracovišti tak, aby mohli se efektivně podílet na přípravě zařízení k externí kontrole kvality.

Cílem je:
Pochopit význam managementu kvality a bezpečí při poskytování zdravotní péče v zařízeních poskytující zdravotní služby.
Pochopit principy prevence a analýza rizik v zařízeních při poskytování zdravotních služeb.
Zpět nahoru

Novinky

7. výroční konference SAK "Udržitelnost kvality ve zdravotnictví"

Zpět nahoru

Zajímavé články

MARX, David. Akreditace ambulantních zdravotnických zařízení. Zdravotnické noviny. 2014, roč. 63, č. 17-18, s. 2. ISSN 0044-1996. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2014/akreditace-ambulantnich-zdravotnickych-zarizeni-.702/

MARX, David. Budou akreditovaná zařízení bonifikována? Kongresový list. 2014, roč. 2014, č. 4, s. 31-33. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2014/budou-akreditovana-zarizeni-bonifikovana-.688/

David Marx: K nejvýraznějším pozitivním změnám došlo v dodržování práv pacientů. Zdravotnické noviny. 2014, roč. 63, č. 8, s. 1, 6. ISSN 0044-1996. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2014/david-marx-k-nejvyraznejsim-pozitivnim-zmenam-doslo-v-dodrzovani-prav-pacientu-.686/

MARX, David. Nástroj pro zvyšování kvality a bezpečí služeb. Zdravotnické noviny. 2013, roč. 62, č. 7, s. 4. ISSN 0044-1996. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2013/nastroj-pro-zvysovani-kvality-a-bezpeci-sluzeb-.636/

MARX, David a František VLČEK. Akreditační standardy pro nemocnice: obsahující hodnotící požadavky specifikované v příloze č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče [online]. 3. vyd. Praha: SAK společně s TIGIS, 2013 [cit. 2015-09-01]. Dostupné z: http://www.sakcr.cz/cz-main/dokumenty/akreditace/

MARX, David. Základní principy akreditace následné a dlouhodobé péče. Zdravotnické noviny. 2011, roč. 60, č. 37, s. 5. ISSN 0044-1996.

MARX, David a František VLČEK. Akreditace nejsou jen standardy. Zdravotnické noviny. 2011, roč. 60, č. 9, s. 4. ISSN 0044-1996. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2011/akreditace-nejsou-jen-standardy-.432/

SOHLICH, Eduard, Jan MLČÁK, Libuše MAGNUSKOVÁ a David MARX. Co pro vaši nemocnici znamenala akreditace?: diskusní fórum. Medical tribune [online]. 2011, roč. 7, č. 1, A2-A3 [cit. 2015-09-01]. ISSN 1214-8911. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/20968-co-pro-vasi-nemocnici-znamenala-akreditace

MARX, David a František VLČEK. Chyby nelze eliminovat, pouze omezovat. (1). Národní akreditační standardy pro zdravotnická zařízení následné a dlouhodobé péče. Zdravotnické noviny. 2010, roč. 59, č. 11, s. 6. ISSN 0044-1996. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2010/chyby-nelze-eliminovat-pouze-omezovat-.67/

MARX, David a Jiří BOHATÝ. Akreditace není klacek ani kouzelná hůlka: [rozhovor]. Zdravotnické noviny [online]. 2010, roč. 59, č. 40, s. 24-25 [cit. 2015-09-01]. ISSN 1805-2355. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/rozhovory/predstavujeme/445769

VLČEK, František, Kateřina IVANOVÁ, Petr SADÍLEK a David MARX. Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví: vliv externího hodnocení na kvalitu řízení v lůžkových zdravotnických zařízeních ČR. Zdravotnictví v České republice [online]. 2010, roč. 13, č. 1, s. 182-187 [cit. 2015-09-01]. ISSN 1213-6050. Dostupné z: http://www.zdravcr.cz/archiv/zcr-1-2010.pdf

MARX, David a František VLČEK. Pravda a mýty o akreditaci. Zdravotnické noviny. 2009, roč. 58, č. 23-24, s. 13. ISSN 0044-1996. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2009/pravda-a-myty-o-akreditaci-.141/

TLAPÁKOVÁ, Jana. D. Marx: Sestry jsou dnes evangelisty akreditací: konference Kvalita a bezpečí ve zdravotnictví 2009. Kongresový list. 2009, roč. 1, č. 10, s. 5. Dostupné také z: http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2009/d-marx-sestry-jsou-dnes-evangelisty-akreditaci-.160/

MARX, David. Akreditace nemocnic jako nástroj řízení kvality a bezpečí ve zdravotnických zařízeních. Zdravotnictví a právo. 2007, roč. 11, č. 3-4, s. 35. ISSN 1211-6432.

Zpět nahoru

Fórum

Diskuzní fórum je k dispozici v LMS Moodle. Abyste jej mohli využívat je nutné přihlášení.


Dobrá praxe ČR / zahraničí

hodnoceni

Zpět nahoru

Otestujte své znalosti a odpovězte na následující otázky. Každá otázka má jen jednu správnou odpověď.

1) Víte, že Joint Commission se zabývá systematickým zvyšováním kvality a bezpečí ve zdravotnictví již od roku:

1912
1984
1951

2) Víte, že poskytovatel zdravotnických služeb, jehož součástí je zdravotnické ozáření je dle zákona č. 373/2011 Sb. povinen provádět:

Interní klinický audit
Bezpečnostní vizitu
Pravidelný úklid vyšetřoven

3) Víte, že externí hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb mohou dle zákona č. 372/2011 Sb. provádět pouze:

Autorizované osoby
Oprávněné osoby MZ ČR
Právnické osoby

4) Víte, že vyhláška č. 102/2012 Sb. o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče se věnuje těmto oblastem:

Léčebná, ošetřovatelská a provozní oblast
Řízení kvality a bezpečí; péče o pacienty; řízení lidských zdrojů; zajištění bezpečného prostředí pro pacienty a zaměstnance poskytovatele lůžkové péče
Diagnostická a terapeutická péče; ošetřovatelská péče; rehabilitační péče; personalistika; technicko-hospodářské činnosti

5) Víte, že Národní systém hlášení nežádoucích událostí je v ČR provozován:

3. Lékařskou fakultou UK
ÚZIS
NASKL

6) Víte, že povinnost zavedení systému kvality je dnes zakotvena v zákonech ČR v některých specifických oblastech poskytovaných zdravotnických služeb? Např.:

Atomový zákon; Transplantační zákon; Zákon o lidských tkáních a buňkách
Občanský zákoník; Zákoník práce; Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních
Zákon o metrologii; Zákon o zdravotnických prostředcích; Atomový zákon

7) Víte, že systémy kvality jsou ve zdravotnických laboratořích zaváděny dle mezinárodní technické normy:

ISO 17 025
ISO 15 189
ISO 15 224

8) Víte, že specifickým typem auditu poskytovatele zdravotních služeb je:

Personální audit
Stopař (Tracer)
Audit produktu

9) Víte, že mezi způsoby shromažďování informací při auditu patří:

Pohovor s prověřovanými; pozorování; přezkoumání dokumentů a záznamů
Vyšetřování; křížové získávání informací; využití nepozornosti prověřovaných
Pohovor se všemi zaměstnanci pracoviště; individuální získávání informací; výslech

10) Víte, že správně zavedený proces interního auditu u poskytovatele zdravotních služeb má představovat:

Systematický proces s cílem realizovat sankční opatření
Nástroj na „strašení“ zaměstnanců a umožnění vyřízení si osobních účtů s prověřovanými
Analytický, edukační a motivační nástroj s cílem poskytnout objektivní informaci o způsobilosti a funkčnosti procesů

11) Víte, že tvůrcem metodiky brainstormingu je:

Henry Ford
Alex Osborn
Ozzy Osborn

12) Víte, že italský ekonom Vilfredo Pareto na začátku 20. století zjistil, že:

50% národního důchodu Itálie je tvořeno 50% obyvatelstva
80% národního důchodu Itálie je tvořeno 20% obyvatelstva
70% národního důchodu Itálie je tvořeno 30% obyvatelstva

13) Víte, že Ishikawův diagram je též nazýván dle svého grafického znázornění, jako:

Sloupcový diagram
Diagram rybí kosti
Sektorový diagram

14) Víte, že Kořenová analýza (RCA – Root Cause Analysis) uplatňuje:

Proaktivní přístup
Retrospektivní přístup
Procesní přístup

15) Víte, že základním cílem všech systémů managementu kvality je:

Neustálé zlepšování kvality a bezpečí poskytovaných zdravotnických služeb v příslušném zařízení, na základě identifikovaných rizik
Snižování konkurenceschopnosti příslušného zařízení
Zvyšování administrativní zátěže zaměstnanců bez ovlivnění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotnických služeb v příslušném zařízení

16) Víte, že rizikové číslo určující závažnost možných vad v rámci Analýzy možnosti vzniku vad a jejich následků se vypočte jako:

Součet hodnot významu, výskytu a odhalitelnosti
Součin hodnot významu, výskytu a odhalitelnosti
Podíl hodnot významu, výskytu a odhalitelnosti

 
Zpět nahoru

Seznam doporučené literatury a zdrojů

Kompletní seznam naleznete v LMS Moodle po přihlášení.

1. Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O. Management. 1. vyd. Olomouc: Rubico 2001. 629 s. ISBN 80-85839-45-8
2. DONNELLY, James H., GIBSON, James L., IVANCEVICH, John M., Management. Praha: Grada Bublishing, 1997. ISBN 80-7169-422-3
3. Gladkij, I. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2003. 371 s. ISBN 80-7226-996-8
4. Grohar-Murray, M.E., DiCroce, H.R. Zásady vedení a řízení ošetřovatelské péče.1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2003. 315 s. ISBN 80-247-0267-3.
5. Horálek, V. Jednoduché nástroje řízení jakosti I. 1. vydání. Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti. 2004. 84 stran. ISBN 80-02-01689-0.
6. JANDA, P., Vnitrofiremní komunikace,. Praha: Grada Publishing, 2004, ISBN 80-247-0781-0
7. Joint Commission International. Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice – překlad 3. vydání. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, a.s. 2008. 312 stran.
8. Madar, J. Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení. Praha: Grada 2004. 1. vyd. 248 s. ISBN 80-247-0585-0
9. Marx, D., Vlček, F. Národní akreditační standardy pro nemocnice – Manuál a metodika plnění. 2. vydání. Praha. SAK ČR. 2009. 104 stran. ISBN 978-80-903750-6-2
10. Plášková, A. Jednoduché nástroje řízení jakosti II. 1. vydání. Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti. 2004. 72 stran. ISBN 80-02-01690-4.
ISBN 978-80-247-2436-2 ČSN EN ISO 9001:2009. 56 stran.
11. Plura, J. Plánování a neustálé zlepšování jakosti. 1. vydání. Praha. Computer Press. 2001. 244 stran. ISBN 80-7226-543-1
12. Škrlovi, P. a M. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vyd. Praha: Advent-Orion s.r.o. 2003. 477 s. ISBN 80-7172-841-1

Normy

1. ČSN EN ISO 9001:2009, ed. 2, Systémy managementu kvality – Požadavky, Praha: Český normalizační institut, září 2010
2. ČSN EN ISO 15189:2007, Zdravotnické laboratoře – Zvláštní požadavky na kvalitu a způsobilost, Praha: Český normalizační institut, 2007
3. ČSN EN ISO 19011:2002, Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému enviromentálního managementu, Praha: Český normalizační institut, 2002

Zpět nahoru

Kalendář akcí


 
pracuji...
Zpět nahoru